Jak jsem se naučil létat s vrtulníkem V listopadu 2003 jsem si všiml na internetu na stránkách MS Composit výhodné nabídky na koupi stavebnice Hornet 1 bez kolektivu a řekl jsem si , že jsem už létal s kde s čím ,ale s vrtulníkem ještě ne. Před tím jsem též zkoušel řídit vrtulník na simulátoru ve svém PC a docela mě to šlo a tak jsem neváhal a stavebnici objednal. To jsem ještě netušil kolik problémů a výdajů si s tím způsobím. Po osazení tří serv GWS NARO.STD, gyra též GWS, regulátoru TMM 08 heli a příjímače Multiplex PICO jsem vrtulník seřídil podle návodu ,osadil cvičný kříž s pinpongáči a hned vyrazil ten pro mě zvláštní stroj vyzkoušet na dvůr u dílny (cca 30x30m). Postavil jsem Horneta doprostřed dvora přidal plyn a začal tanec. Pořád to někam zdrhalo samo od sebe uhýbalo nahoru dolů do stran a také kolem své osy ,no prostě tak jsem v životě ještě nekniploval. Usoudil jsem ,že budu muset zapomenout všechny návyky z letadel. Nastal čas stálého seřizování opravování a objednávání náhradních dílů. Nejvíce jsem zničil ocasních trubek asi 8 (naštěstí jsou podobné ve výrobním programu mého firemního kolegy Luďka a tak jsem originály koupil jen 3ks (jedna cca se slevou 260Kč). Pak jsem zničil 3x rotorové listy laminát a 1x uhlíkové , 3x jsem očesal hlavní oz. kolo a mnoho pastorků na motoru a náhonu na vrtulku. 2x to odneslo smýkátko ocas. vrtulky a jednou též rotorová hlava. Musím však připomenout ,že jsem chodil trénovat každý den když bylo jen trochu slušně a to i za umělého osvětlení na parkovišti u blízkého obchodního sřediska. Nedoporučuji létat za nízkých teplot , protože jsem asi dvakrát havaroval na to ,že se vysunulo ložisko na desce cykliky , zřejmě různou roztažností materiálů a vrtulník se stal neovladatelný. Tento intenzivní tréning byl znát na pilotáži a visení i dopředný let včetně návratu jsem zvládl tak v lednu. Občas jsem s tím ještě klepnul ,ale nebylo to už tak časté. To mě však nestačilo a začal jsem trénovat na malém prostoru vestibulu budovy ,kde mám dílnu, to jsem zvládl tak asi v dubnu a bez problémú jsem již vrtulník udržel ve visu tam kde jsem potřeboval. Stále jsem však létal se cvičným křížem a neovážil jsem se ho sundat tak do poloviny května , možná též proto , že vrtulník bez kolektivu jak jsem později zjistil je při přistání mnohem míň stabilní než s ním. Začal jsem létat bez kříže a normální létání jako s letadlem a zastavení mě již nedělalo problémy. Když už jsem takto létal zjistil jsem ,že takto vybavený vrtulník je již na vrcholu svých možností a koupil jsem upgrade sadu na Hornet CP tj. s kolektivem. A začalo znova učení a hlavně seřizování ,protože CP je pro programování něco jiného než Hornet bez kolektivu (tam jsem musel znovu po dlouhé době vytáhnout manuál od vysílače). Několikrát jsem potom havaroval díky tomu ,že jsem měl nastaven kolektiv moc do záporných hodnot (podle návodu) a málo plynu a tak když jsem chtěl rychle přistát tak jsem přistál ,ale rychleji než jsem chtěl a listy rotoru propružily a přesekly ocasní trubku. Po problémech přestalo být tehdy ,když jsem nastavil kolektiv minimálně do mínusu cca 3 stupně a do plusu 10 stupňů a asi tak 50% plynu. Poslední úpravu jsem provedl tím ,že jsem zakoupil sadu na úpravu Hornetu na polomaketu Schweizer 300. Nejdřív jsem uvažoval o koupi Hornetu II ,ale nelíbilo se mě uspořádání šasi a serv ,protože je dost široké a montáž kapotáže Schweizer by byla obtížná. Rozhodl jsem se proto ,že zakoupím pouze rotorové listy, ocasní trubku a domeček pro převody ocasní vrtulky Hornetu II , rám původního vrtulníku jsem upravil převrtáním otvoru pro ocas. trubku na 7,6mm a dopředu ,abych prodloužil i předek kvůli těžišti, neboť nová ocasní trubka je delší a těžší, jsem vyfrézoval na souřadnicovém plotru ze sklolaminátové desky prodloužení na které jsem umístil přijímač a regulátor. Těžiště bylo však stále moc vzadu a tak jsem umístil vpředu i malé olověné závaží cca 20g. Pak bylo vše v pořádku a já jsem vyrazil zalétávat. Překvapilo mě jak se nová úprava projevila na letových vlastnostech pozitivně. Vrtulník je teď velice stabilní a má realistický letový projev. Tato úprava též ukončila neustálé menší havárie , které mě stále provázely. O dovolené jsem pilně trénoval, chodil jsem denně na letiště a cca za dva týdny jsem nalétal 7hod bez jediné havárie a poruchy a to též díky novému dvoučlánku Lipol 1500 se kterým vydrží s motorem SPEED 300 vrtulník 17min. Nelétám ale celou kapacitu najednou, ale asi tak po 5 minutách a ještě mezi tím stále dobíjím. Na akrobacii si ještě netroufám , ale v budoucnu kdo ví. Zatím zvládnu pouze souvrat , různé piruety a couvání. Ono také použité gyro není na to vhodné a chtělo by to asi trochu výkonější motor. To vše jsem se naučil do srpna 2004 vložil do svého úsilí jen za vrtulník bez výbavy cca 11500Kčvčetně tuningů. Nutno podotknout že vše ,včetně seřizování, jsem se učil sám ,protože přímo ve své blízkosti nemám žádného vrtulníkáře a vše jsem čerpal z literatury a z internetu. Rozložení knyplů jsem použil stejné jako u letadla jak jsem zvyklý tj. plyn-kolektiv pravý , klonění (křidélka) pravý, klopení (výškovka) levý ,vrtulka (směrovka) levý a předvolba plynu tahový pot. Současné vybavení mého vrtulníku je: 3x serva GWS Naro 1x Hitec HS 50 (původní GWS se na vrtulku nehodí 1x odešel servozes. a 1x motor) , příjímač Multiplex PICO rozšířený na 6 kanálů , gyro stále GWS , regulátor TMM08 heli ,baterie 2x Lipol 1500 a stále motorem SPEED 300 (už druhým). vrtulník je vybaven pozičními světly a též volnoběžkou hlavního rotoru.